Vzpomínka na pana starostu Karla Mráze

Karel Mráz (2003)

Být starostou je velmi náročné. Ve své funkci musí proniknout do celé řady oborů, seznámit se s chodem města, být dobrým psychologem, organizátorem, musí umět jednat s lidmi. A slova díků bývají mnohdy velmi vzácná. Vyrazit se svým problémem nejlépe přímo za starostou, chtít rychlé řešení, to se stává mnohem častěji.

Pan Karel Mráz byl profesor českého jazyka, miloval povolání učitele, a proto muselo být pro něho těžké rozhodnout se pro vstup do politiky a později i přijmout nelehkou funkci starosty Klatov na dlouhých deset let (1996–2006). Svoji práci chápal jako poslání. Jako službu pro město, které měl velmi rád a do kterého se během svého života neustále vracel.

Pro život klatovské knihovny to bylo úspěšné a šťastné období. Přestěhovala se do krásných prostor jezuitské koleje a tím získala rozsáhlé prostory pro svoji práci. Mohla tak mimo svoji hlavní činnost organizovat řadu výstav, besed, přednášek i celostátních konferencí.

I při své náročné práci se pan Mráz živě zajímal o literaturu, o pořady, které probíhaly v knihovně. Aktivně nás podporoval při organizaci velmi úspěšné celostátní soutěže Literární Šumava, i při pořádání konference Barokní jezuitské Klatovy, kterou dlouhá léta moderoval.

Nikdy jsem při osobním jednání s ním neměla pocit, že zdržuji. Naopak, trpělivě mě vyslechl a řekl svůj názor. Nestranný a srozumitelný.

Jeho láska k českému jazyku byla patrná i z jeho kultivovaného projevu. Působil vždy klidným, rozvážným a hlavně velmi lidským a skromným dojmem. Sama jsem se přesvědčila o jeho smyslu pro humor, rád se smál a tím dokázal odlehčit atmosféru.

Pane Karle Mrázi, byl jste starostou, kterého nám záviděli kolegové z mnoha knihoven. Patří Vám velké poděkování…

Zdeňka Buršíková

Napsat komentář