Přemysl Otakar II.

Přednášky o pestrobarevném životě Přemysla Otakara II., na kterou přislíbili svou účast tito přednášející: PhDr. František Kubů vystoupí s tématem Přemyslovec se štaufskou krví; PhDr. Václava Kofránková, Ph.D., pohovoří na téma Přemysl Otakar II. na plátně a na jevišti, a prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc., přiblíží tohoto českého krále jako zakladatele a stavitele.

PhDr. František Kubů

PhDr. František Kubů, narozen v Mariánských Lázních, kde v roce 1973 absolvoval gymnázium, 1973–1978 FFUK v Praze (dějiny, archivnictví a pomocné vědy historické u prof. I. Hlaváčka), 1978–1987 archivář v Chebu, 1987–1989 správce zámku Hrádku u Nechanic ve východních Čechách, 1991–1993 historik oddělení starších dějin v Historickém ústavu v Praze, 1990 a od roku 1994 historik Prachatického muzea v Prachaticích. Stipendijní pobyty v Německu – Göttingen (Max-Planck-Institut für Geschichte) 1990, 1993, 1994, 1999 a 2001, München (Monumenta Germaniae Historica) 1991, Erlangen (Universität) a Nürnberg (Staatsarchiv) 1993 a 1994, Münster (Institut für vergleichende Städtegeschichte) 1994. Zabývá se německými dějinami 12.–14. století se zaměřením na dynastii Štaufů, dějinami Chebska se zaměřením na štaufské období, štaufskou ministerialitu a chebský městský stát, česko-německými vztahy v období středověku, drobnými šlechtickými sídly v předhůří Šumavy a výzkumem Zlaté stezky. Žije v Prachaticích.

PhDr. Václava Kofránková, Ph.D.

PhDr. Václava Kofránková, Ph.D., historička, působila na vysoké škole a v Historickém ústavu AV ČR, aktuálně vyučuje dějepis a společenské vědy na gymnáziu v Praze. Věnuje se vrcholnému středověku, dějinné paměti a výzkumu historických tradic, česko-rakouským a česko-polským vztahům, a také tématu „film a dějiny“. Je mimo jiné autorkou monografií „26. 8. 1278. Moravské pole. Poslední boj zlatého krále“ a „Zlatý král, chudý hrabě“ a spoluautorkou několika popularizačních knih (např. „Osudy českých králů a královen“). Publikuje v odborném tisku a soustavně se věnuje popularizaci historie, ať již přednáškovou činností, nebo spoluprací s médii.

prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc.

Prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc., Dr. h. c., se narodil v Písku do rodiny žijící v Čimelicích. V letech 1963–1968 studoval historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během středoškolského a vysokoškolského studia pracoval jako průvodce na zámku Orlík a na zámku v Hluboké nad Vltavou, k těmto místům se později vrátil v knize věnované aristokratickým sídlům 19. století. Na konci roku 1968 získal zaměstnání v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Tehdy byl přizván z nakladatelství Růže v Českých Budějovicích do redakce revue Arch, jejíž vydávání bylo zastaveno v květnu 1969.

Přestože dlouho nemohl pracovat v institucích, kde byly příznivé podmínky pro vědeckou práci, publikoval během let 1969–1984 několik knih a řadu studií o středověké architektuře. V době, kdy byl zaměstnán ve Středočeském muzeu v Roztokách, realizoval náročnou výstavu s velkou doprovodnou publikací věnovanou Umění doby posledních Přemyslovců. Monografie o cisterciáckých klášterech v Čechách a na Moravě vyšla dokonce v roce 1982 v prestižním nakladatelství Deutscher Kunstverlag v Mnichově. Až v roce 1984 byl přijat jako odborný pracovník do Ústavu dějin umění ČSAV.

V letech 1988–1989 absolvoval studijní pobyt ve Spolkové republice Německo umožněný nadací Konrad-Adenauer-Stiftung. Po změnách v roce 1989 převzal výuku dějin umění a památkové péče na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 1994–1995 působil jako hostující profesor na Technické univerzitě v Berlíně na ústavu, který vedl Prof. Dr. Robert Suckale.

Od 1. února 2000 působil z podnětu prof. Jaromíra Homolky jako docent, později jako profesor na Ústavu pro dějiny umění Filosofické fakulty University Karlovy. Založil, vybudoval a v letech 2003–2018 vedl Ústav dějin křesťanského umění na teologické fakultě Karlovy univerzity.

Za své dílo obdržel řadu ocenění, a to jak v České republice (např. Zlatá medaile Univerzity Karlovy), tak zejména v zahraničí (2005 – Herderova cena udělovaná osobnostem, které příkladně přispěly k zachování a rozmnožení evropského kulturního dědictví v intencích mírového porozumění národů; 2011 – čestný doktorát Technické univerzity v Drážďanech; 2015 – rytířský řád svatého Řehoře Velikého udělený papežem Františkem).